Postoje Ke Stáří A Stárnutí V Současné Společnosti - Profese Online

Profese online 2019, 12(1):i-ii | DOI: 10.5507/pol.2019.004

Postoje ke stáří a stárnutí v současné společnosti

Helena Kisvetrová Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika

Zveřejněno: červenec 2019 Zobrazit citaci

ACS

AIP

APA

ASA

Harvard

Chicago

Chicago Notes

IEEE

ISO690

MLA

NLM

Turabian

Vancouver

Kisvetrová, H. (2019). Postoje ke stáří a stárnutí v současné společnosti. Profese Online, 12(1), . doi: 10.5507/pol.2019.004

Celosvětovým fenoménem 21. století je akcelerace demografického stárnutí populace. Výsledkem tohoto procesu je skutečnost, že senioři tvoří větší část společnosti než kdykoli předtím v minulosti. V roce 2017 žilo na světě 962 milionů osob ve věku 60 let a více a je reálný předpoklad, že do roku 2050 se toto číslo zdvojnásobí [1]. V České republice je trend demografického stárnutí obdobný. Česká populace stárne již od konce osmdesátých let dvacátého století. Výrazné zrychlování tohoto procesu se projevuje v posledních letech, a to především ve věkové skupině 80 let a více [2].

Stárnutí a stáří je často charakterizováno jako období ztrát spojené s mnoha negativními stereotypy, což způsobuje, že seniorům je v současné konzumní společnosti přiřazováno stigma nepotřebnosti a bezcennosti. Tato stigmatizace má dopad nejen na formování postojů společnosti ke starší generaci, ale také na postoje jedinců k jejich vlastnímu stáří a stárnutí, včetně subjektivního vnímání osobní důstojnosti. Negativní stereotypy, které původně jedinec spojoval s jinými osobami (se seniory), tak často způsobují negativní vnímání i vlastního stárnutí v pozdějším životě.

Low et al. [3] definoval postoje jako stabilní a integrující soudy, které shrnují myšlenky, pocity a vzpomínky na lidi týkající se objektů nebo situací, které jsou odvozovány z přímých zkušeností jedince nebo z pozorování. Postoje jsou dále formovány tradicemi, náboženstvím a sociokulturními aspekty typickými pro konkrétní společnost. Všechny tyto faktory ovlivňují výsledný postoj společnosti i jedince ke stáří a stárnutí. Respekt společnosti vůči zkušenostem, autoritě a moudrosti starší generace vede k toleranci a vytváření pozitivních postojů společnosti vůči seniorům. Naopak negativní postoje společnosti jsou většinou spojené s vnímáním seniorů jako nevýkonných, nemocných, konzervativních a skeptických jedinců.

Negativní postoje a stereotypy ve vztahu ke stárnutí a stáří jsou v současné konzumní společnosti běžné a způsobují vývoj negativního očekávání a postojů seniorů k tomu, že jsou staří. To má vliv na jejich chování, sebevědomí a sebeúctu, rozvoj deprese a úzkosti, pokles kognitivních schopností i zhoršené subjektivní hodnocení kvality jejich života [4,5]. Negativní postoj ke stárnutí a stáří ovlivňuje také názor seniora na vlastní zdraví a může mít dopad na jeho fyzické zdraví, rozvoj geriatrické křehkosti, omezení pohybové aktivity a redukci samostatně vykonávaných aktivit denního života [6].

Závěrem je třeba připomenout, že stereotypy spojené se stárnutím jsou v současnosti běžné. Pochopení míry, do jaké interní stereotypy ovlivňují psychický i fyzický stav seniorů, je ve společnosti s akcelerací demografického stárnutí populace velmi důležité. Vliv médií i tlak společenského prostředí mohou způsobit, že jedinec bude pociťovat depresi ze svého stárnutí. Je však na osobním rozhodnutí a volbě každého jednotlivce, zda bude nezvratný proces stárnutí vnímat pouze negativně, nebo se bude snažit hledat i pozitivní aspekty spojené s touto etapou lidského života. Identifikace a řešení psychosociálních potřeb stárnoucí populace, které bude podporovat pozitivní postoj ke stárnutí a stáří, se proto stává celospolečenskou výzvou začátku třetího tisíciletí.

Sdílet... Stáhnout citaci

BibTeX (.bib)

Bookends (.ris)

EasyBib (.ris)

EndNote (.enw)

EndNote 8 (.xml)

ISI WoS (.isi)

Medlars (.medlars)

Mendeley (.ris)

MODS (.xml)

Papers (.ris)

RefWorks (.txt)

RefManager (.ris)

RIS (.ris)

MS Word (.xml)

Zotero (.ris)

Zobrazit celý článek

English version

Reference

1. United Nations. World Population Ageing 2017. New York, 2017. Available from: http://www.un.org/en/development/desa/population/publications/pdf/ageing/WPA2017_Highlights.pdf
2. CZSO. Aktuální populační vývoj v kostce. 2018. Available from: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce
3. Low, G., Molzahn, A.E., Schopflocher, D. Attitudes to aging mediate the relationship between older people's subjective health and quality of life in 20 countries. Health and quality of life outcomes. 2013; 11:146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
4. Korkmaz Aslan, G. et al. Attitudes to ageing and their relationship with quality of life in older adults in Turkey. Psychogeriatrics. 2019; 19:157-164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
5. Yamada, Y., Merz, L., Kisvetrová, H. Quality of life and comorbidity among older home care clients: role of positive attitudes toward ageing. Quality of Life Research. 2015; 24:166-169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
6. Bryant, C. et al. The relationship between attitudes to aging and physical and mental health in older adults. International psychogeriatrics. 2012; 24:1674-1683. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.