Hadamczik Tepe Do českého Hokeje: Krach Jde Za Králem, Medaile ...

„Když to sleduji, tak to vypadá, že já už se hokejové medaile nedožiji,“ řekl Deníku po prohře se Švýcary Alois Hadamczik. „Vidíme jasný obraz českého hokeje za vlády pana Krále. Měl by vylézt z díry se svou Duklou Litoměřice, do které se ročně nesmyslně a neúčelně pumpuje deset milionů korun. Tento projekt se totálně minul účinkem,“ nebral si servítky devětašedesátiletý kouč.

„Tým byl přestárlý. Potřebujete mít zkušené hráče, kteří mu dají klid, střední generaci, která by ho táhla a mladé kluky, kteří by mu dali energii a oživili ho. Chyběla mi tam radost ze hry,“ hledal příčiny neúspěchu Alois Hadamczik. „Nebudu jmenovat, ale dal bych tam minimálně šest jiných kluků,“ dodal.

Vtípky i kritika. Češi řeší olympijskou blamáž, z Pešána je muž na odstřel

Český tým

Přitom po zápase s Ruskem byl mírným optimistou. „To ano, jenomže, když se zpětně podíváte, tak Rusku o nic nešlo, bylo to pro ně jen prestižní utkání. Nám pomohla dlouhá přesilovka, prohráli jsme s Dánskem a na nájezdy porazili Švýcary. Osmifinále viděli všichni. Jsme ve stavu, kdy nejsme schopni konkurovat nikomu,“ kroutil hlavou Hadamczik.

Zkušený trenér je dlouholetým kritikem českého hokeje. „Před patnácti lety jsem panu Královi nakreslil, jak by měly vypadat soutěže. Jede si ale svou, a to je špatně. Kluby v extralize musí brát cizince, vlastní hráče si nejsou schopni vychovat. Ale vypadá to, že ti nahoře nechtějí slyšet pravdu,“ krčil rameny Hadamczik.

Hadamczik o Jágrovi: Přeju mu záchranu a opravený zimák. Kdy se stali přátelé?

Hokej

„Náš aktuální neúspěch je vyústěním dlouhodobé špatné situace. Pohřbíváme tím děti, lituji rodiče,“ pokračoval Hadamczik.

K pozici Filipa Pešána řekl: „Nastoupil s arogancí, rozhodoval z pozice moci, dosazoval své trenéry. O jeho osudu musí rozhodnout výkonný výbor, který by se měl potáhnout za nos, je to jejich práce. Budu se opakovat, vše jde za panem Králem, ten by měl vylézt z díry a skončit hned, a ne až v červnu. Český hokej mi momentálně připomíná nemocného pacienta, kterému nedáváte léky a čekáte, že se uzdraví,“ uzavřel Alois Hadamczik.